Daně majetkové v roce 2008

Reforma rozšiřuje osvobození od daně dědické. K osvobození od této daně dochází nově nejen mezi osobami zařazenými do I., ale také do II. skupiny. Sem patří sourozenci, synovci, neteře, strýcové a tety, zeťové a snachy, děti manžela, rodiče manžela, manželé rodičů a také osoby, které žily nejméně po donu jednoho roku před převodem nebo smrtí zůstavitele ve společné domácnosti.

Od 1.1.2008 došlo k významnému rozšíření osvobození také u daně darovací.  Od daně darovací je nově zcela osvobozeno bezúplatné nabytí majetku, pokud k němu dochází mezi osobami zařazenými v I. a II. skupině. Jedná se o majetek movitý i nemovitý. V současné právní úpravě bylo osvobození od daně darovací limitováno určitými částkami a to pro všechny tři skupiny osob a navíc platilo jen pro věci movité.

V souvislosti se zavedením výše uvedených osvobození se bezúplatné zřízení věcného břemene (nebo obdobného práva) ve prospěch dárce při darování nemovitosti vyjímá z předmětu daně z převodu nemovitostí a přesouvá se do předmětu daně darovací.

Nově se zavádí také možnost požádat finanční ředitelství o prominutí daně z převodu nemovitostí ve specifických případech. Prominutí lze uplatnit u smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva, dojde-li k zpětnému převodu nemovitosti na původního vlastníka, při zrušení smlouvy o převodu nemovitosti a podobně. O prominutí je nutné požádat ve tříleté lhůtě.

Reforma přináší zásadní změny i v dani z nemovitostí

Zákon o dani z nemovitostí nově umožňuje osvobodit od této daně pozemky půdy, chmelnic, vinic, ovocných sadů a trvalých travních porostů, pokud se k tomu obec rozhodne a toto osvobození stanoví obecně závaznou vyhláškou.

Zákon o dani z nemovitostí umožňuje u některých pozemků a staveb násobit základní sazbu daně ještě koeficientem přiřazeným jednotlivým obcím podle počtu obyvatel, jedná se o stavební pozemky, obytné domy a byty. Současná právní úprava stanovovala koeficient již pro obce do 300 obyvatel ve výši 0,3 a pro obce do 600 obyvatel ve výši 0,6. Nově je však minimální výše koeficientu  stanovena ve výši 1,0 pro všechny obce do 1000 obyvatel. Nejvíce se tak zvýšení daně dotkne obcí do 300 obyvatel.

V dani z nemovitostí se rovněž nově zavádí místní koeficient, který obec může obecně závaznou vyhláškou vyhlásit pro všechny nemovitosti na území celé obce ve výši 2, 3, 4 nebo 5. Tímto koeficientem se vynásobí daňová povinnost poplatníka za jednotlivé druhy pozemků, staveb, samostatných nebytových prostorů a za  byty, popřípadě jejich soubory. Je tedy plně na rozhodnutí obce, zda tuto možnost využije a zvýší daň z nemovitostí nacházejících se v jejím katastrálním území či nikoliv. Tímto způsobem by měl být kompenzován výpadek daňových příjmů obcí v důsledku zavedení osvobození o němž jsme psali výše.

Dědická daň

Daň dědickou upravuje zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí.

Dědickou daní se zdaňuje bezúplatné nabytí majetku po smrti fyzické osoby. Jedná se o daň, kdy dědic získá majetek a neposkytne žádnou protihodnotu. Předmětem daně je nabytí jak majetku movitého, cenných papírů, peněžních prostředků v české i cizí měně, pohledávek, majetkových práv, tak i majetku nemovitého, včetně bytů a nebytových prostor. Přesné znění je uvedeno v § 3.

Kdo je plátcem

K nabytí dědictví dochází bezprostředně po smrti zůstavitele. Každý, kdo nabyl dědictví ze zákona nebo jeho část ze závěti, se stává dědicem a tak i plátcem daně. Dědicem tedy může být jak osoba fyzická, tak i právnická nebo stát. Stát může být dědicem pouze ze závěti a má stejná práva jako ostatní osoby, tj. i dědictví odmítnout. Podle zákona není stát plátcem této daně. Další výjimky naleznete v § 19 a 20.

V případě, kdy dědictví nabývá více osob, musí uhradit daň každý podle jeho podílu. Daň je povinen uhradit nejenom dědic majetku, ale i ten, kdo má právo na výplatu svého dědického podílu od ostatních spoludědiců.
Stanou-li se dědici nezletilé děti nebo osoby, které nejsou způsobilé k právním úkonům, pak za ně jednají jejich zákonní zástupci.

Základ daně

Základem této daně je cena majetku nabytého jednotlivým dědicem. Je-li dědiců více, podává si daňové přiznání každý zvlášť.

Během dědického řízení je zjišťován skutečný stav majetku a dluhů zůstavitele. V případě, kdy je majetek předlužen, ponechává se věřitelům na jeho úhradu. Nedochází pak k vzniku daňové povinnosti. Jestliže zanechá zůstavitel majetek pouze nepatrné hodnoty, který postačí jen na uhrazení nákladů spojených s pohřbem, soud dědické řízení zastaví.

Podání daňového přiznání

Daňové přiznání se podává do 30 dnů ode dne pravomocně skončeného řízení o dědictví finančnímu úřadu. Na základě daňového přiznání a podle výsledku vyměřovacího řízení správce daní vypočte a vyměří daň platebním výměrem. Daň je poplatník povinen zaplatit nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy mu byl doručen platební výměr o vyměření daně. Výjimku tvoří osoby uvedené v I.a II. skupině, Česká republika nebo územní samosprávný celek. Ti jsou od daně osvobozeny a nemusí podávat daňové přiznání.

Skupina	Osoby patřící do skupiny	Sazba daně
I.	příbuzní v řadě přímé a manželé	osvobozeno
II.	příbuzní v řadě pobočné (sourozenci, synovci, neteře, strýcové a tety); manželé dětí (zeťové a snachy), děti manžela, rodiče manžela, manželé rodičů a osoby, které se zůstavitelem žily nejméně po dobu jednoho roku před převodem nebo smrtí zůstavitele ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na zůstavitele.	osvobozeno
III.	ostatní právnické a fyzické osoby	3,5% - 20%

Daň darovací

Daň darovací, kterou upravuje zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, je velmi podobná dani dědické, neboť se zde jedná také o zdanění bezúplatného nabytí majetku. Rozdíl je pouze v realizaci převodu majetku, a to u daně darovací mezi živými, zatímco u daně dědické se jedná o přechod majetku v důsledku smrti. Daň darovací by měla být zábranou proti možnosti obejití daně dědické.

Poplatník daně

Poplatníkem se u této daně stává nabyvatel majetku. V případě, že se majetek daruje do ciziny, pak se poplatníkem stává vždy dárce a ne obdarovaný. Poplatníkem může být fyzická, ale i právnická osoba.

Předmět daně

Základním vymezením předmětu daně je bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu. Majetek je zde chápán nejenom jako movitý majetek, ale i jako nemovitost a jiný majetkový prospěch (získání určitého majetkového prospěchu či zvýhodnění bez poskytnutí protihodnoty nebo protiplnění). Daň je vybírána i z nabytého majetku darovaného z ciziny do naší republiky nebo obráceně. Další možností je též darování přímo v cizině nebo pořízení majetku v cizině z tamních darovaných prostředků, a to za předpokladu, že movitý majetek je dovezen nabyvatelem do České republiky.

Naopak za předmět daně se nepovažuje například plnění nebo bezúplatné převody majetku na základě povinnosti stanovené právním předpisem; důchody vyplácené na základě smlouvy o důchodu a další, dle ustanovení § 6 zákona.

Základ daně

Ve chvíli, kdy dojde k bezúplatnému nabytí majetku na základě právního úkonu, které je předmětem darovací daně, vzniká poplatníkovi daňová povinnost. Základem daně darovací je cena majetku, který je předmětem této daně, snížená nejenom o prokázané dluhy a cenu jiných povinností, které se váží k předmětu daně, ale i cenu majetku od daně osvobozeného a clo spolu s daní placené při dovozu v případě, že se jedná o dary movité nebo dovezené z ciziny. Celé znění naleznete v § 7 zákona.

Cenou, z které se vychází při stanovování základu daně, je cena zjištěná dle zvláštního předpisu ke dni nabití majetku. Tímto předpisem se myslí zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku. V případě, že je předmětem daně jiný majetkový prospěch, jehož obsahem je opětující se plnění na dobu neurčitou, na dobu života nebo na dobu delší než pět let, je touto cenou pětinásobek ceny ročního plnění.

Jiný způsob zdaňování má také nabytí movitého majetku darováním od téže osoby týmž nabyvatelem v průběhu dvou po sobě jdoucích kalendářních roků. Zde se cena majetku sčítá a teprve výsledek se stává základem daně. Jestliže již došlo k vyměření daně darovací z nabytí majetku v tomto období, započítá se daň vyměřenou při opakovaném nabytí majetku. V případě, že dojde ke zdanění v prvním a druhém roce, případně jen v roce druhém, dojde k ukončení dvouletého cyklu. Při opakovaném nabytí majetku za dvouleté období se odečte daň vyměřená z předchozího nabytí majetku.

Podání daňového přiznání

Daňové přiznání se podává do 30 dnů ode dne, v němž došlo k bezúplatnému nabytí movitého majetku nebo jiného majetkového prospěchu, případně byla-li daňovému subjektu doručena smlouva o bezúplatném převodu vlastnictví k nemovitosti s doložkou o povolení vkladu do katastru nemovitostí  nebo nabyla-li účinnosti  smlouva o bezúplatném převodu vlastnictví k nemovitosti, která není evidována v katastru nemovitostí. Na základě daňového přiznání a podle výsledku vyměřovacího řízení správce daní vypočte a vyměří daň platebním výměrem. Daň je poplatník povinen zaplatit nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy mu byl doručen platební výměr o vyměření daně.

Osvobození od daně

Od daně darovací je osvobozeno bezúplatné nabytí majetku, pokud k němu dochází mezi osobami zařazenými v I. a II. skupině.

Osvobození se vztahuje na movitou věc určenou k osobní potřebě u fyzické osoby, která nebyla po dobu jednoho roku před nabytím součástí obchodního majetku dárce a její cena nepřevyšuje u každého jednotlivého poplatníka:

Osoba ve skupině	Maximální cena
I.	osvobozeno
II.	osvobozeno
III.	20.000Kč

Daň se pak vybírá jen z té části ceny, která převyšuje částku uvedenou v tabulce. Stejná maximální částka i způsob výběru daně se používají při osvobození u nabytí vkladů na účtech u bank a poboček zahraničních bank působících na území naší republiky (výjimkou jsou podnikatelské účty), peněžních prostředků v české nebo cizí měně a cenných papírů v tuzemsku. Další ustanovení je uvedeno v zákoně.

Daň z převodu nemovitosti

Daň z převodu nemovitostí spravuje zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. Naleznete zde, co je předmětem daně, do kdy a kde se musí zaplatit, …

Předmět daně

Předmětem daně z převodu nemovitostí je dle § 9 úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitostem. Při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem je předmětem daně z převodu nemovitostí úplatný převod nebo přechod podílu nebo části podílu, o který se sníží hodnota podílu převodce, který měl před vypořádáním. Podílem spoluvlastníka se přitom pro účely daně z převodu nemovitostí rozumí souhrn hodnot všech jeho podílů na nemovitostech, které jsou předmětem vypořádání.

Také se za předmět daně považuje úplatný převod vlastnictví k nemovitostem, a to v případech, kdy dojde následně k odstoupení od smlouvy a  převod vlastnictví k nemovitostem na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva. V případě, že se vyměňují nemovitosti, pak se považují jejich vzájemné převody za jeden převod. Daň se odvádí z toho převodu, z nějž je vyšší.

Poplatník daně

Při převodu nemovitosti je poplatníkem daně prodávající (převodce) a kupující (nabyvatel) je v tomto případě ručitelem. V případě, že jde o nabytí nemovitosti při výkonu rozhodnutí nebo exekuci, vyvlastněním, vydržení, v insolvenčním řízení po rozhodnutí o úpadku nebo ve veřejné dražbě anebo o nabytí nemovitosti na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva, pak je poplatníkem nabyvatel. Jestliže se jedná o výměnu nemovitostí, pak platí daň společně převodce i nabyvatel. Stejně tak tomu je i při převodu nebo přechodu vlastnictví k nemovitosti ze společného jmění nebo do společného jmění manželů. Každý z manželů se tak stává samostatným poplatníkem a jejich podíly jsou stejné.

Základ daně

U převodu nemovitostí se základem daně stává cena, která je platná v den nabytí nemovitosti. V případě, že se cena sjednala vyšší než cena zjištěná, pak je základem daně cena sjednaná. Celé znění naleznete v § 10 zákona.

Rozdělení osob do skupin I. až III.

Pro výpočet daně z převodu nemovitostí jsou osoby roztříděny do tří skupin. Rozdělení vychází ze vztahu poplatníka k převodci.

Skupina	Osoby patřící do skupiny
I.	příbuzní v řadě přímé a manželé
II.	příbuzní v řadě pobočné (sourozenci, synovci, neteře, strýcové a tety); manželé dětí (zeťové a snachy), děti manžela, rodiče manžela, manželé rodičů a osoby, které se zůstavitelem žily nejméně po dobu jednoho roku před převodem nebo smrtí zůstavitele ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na zůstavitele.
III.	ostatní právnické a fyzické osoby

Sazba daně

U všech skupin I., II. i III. se počítá daň ve výši tří procent ze základu daně.

Daňové přiznání

Poplatník musí podat přiznání k dani z převodu nemovitostí správci daně nejpozději do konce tří měsíců od zapsání vkladu práva do katastru nemovitostí. Ke dni podání daňového přiznání se také vztahuje povinnost tuto daň uhradit.

Daň se neplatí v případě, kdy činní méně než 100Kč.

Daň z nemovitostí

Tuto daň upravuje zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti a skládá se z daně z pozemků a ze staveb.

Za zdaňovací období se počítá kalendářní rok a poplatník je povinen podat příslušnému finančnímu úřadu daňové přiznání do 31.1. V případě, že přiznání bylo podáno v letech minulých a nedošlo od té doby k žádné změně, pak se přiznání nepodává.

Placení daně

Daň je splatná ve dvou stejných splátkách, přesáhla-li částku 5000 Kč, a to  nejpozději do 31. května  a do 30. listopadu běžného zdaňovacího období. V případě, kdy roční daň z nemovitostí nepřesáhne částku 5.000 Kč, je daň splatná najednou, nejpozději do 31. května zdaňovacího období. 

Poplatníci, kteří provozují zemědělskou výrobu a chov ryb, platí daň také ve dvou stejných splátkách, a to nejpozději do  31. srpna a 30. listopadu zdaňovacího období.

Daň z nemovitostí - pozemky

Předmět daně

Pozemky, které se nacházejí na území České republiky a jsou uvedené v katastru nemovitostí, se stávají předmětem daně.

Za předmět daně se nepovažují ty pozemky, které jsou určené pro obranu státu; ochranné lesy a lesy zvláštního určení dle Zákona č. 61/1977 Sb., o lesích; některé vodní plochy a pozemky zastavěné v rozsahu půdorysu stavby.

Poplatník, nájemce

Poplatníkem daně se stává vlastník pozemku. V případě, že vlastník pozemku není znám, stává se poplatníkem uživatel.

Jestliže k pozemku má více lidí vlastnické právo, právo trvalého využívání nebo jiné právo dle ustanovení v zákoně, pak jsou povinni platit daň společně a bez rozdílů.

Osoby, které mají evidovány v katastru nemovitostí na listu vlastnictví vlastnická nebo jiná práva k pozemkům a spoluvlastnictví k pozemku je odvozeno od vlastnictví bytu nebo samostatného nebytového prostoru, mají možnost být samostatně poplatníky daně ze svého podílu na pozemku, pokud nechtějí využít  institutu společného zástupce.

Osvobození

Mezi pozemky, které jsou osvobozeny od daně patří ty, které vlastní stát, obce; hřbitovy; veřejné přístupné parky, prostory a sportoviště; zemědělské a lesní pozemky po daný počet let a další pozemky, které jsou uvedeny v zákoně.

Základ daně

U pozemků, na kterých se rozkládá orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad a trvalý travní porost, je základem daně cena půdy zjištěná násobením celkové výměry pozemku (údaj musí být v celých m2) průměrnou cenou půdy.

Jedná-li se o hospodářské lesy a rybníky s intenzivním a průmyslovým chovem ryb, pak se zjistí cena pozemku vynásobením celkové výměry pozemku částkou 3,80 Kč. Cena pozemku se také může zjistit dle platných cenových předpisů uvedených k 1.1. zdaňovacího období.

U pozemků, které nebyly uvedeny, se základem daně stává skutečná výměra pozemku uvedená v m2.

Druh pozemku	%
orné půdy, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady	0,75
trvalé travní porosty, hospodářské lesy a rybníky s intenzivním průmyslovým chovem ryb	0,25
Sazba daně u ostatních pozemků činí za každý 1m2 u	Kč
zastavěné plochy a nádvoří	0,10
stavební pozemky	1,00
ostatní plochy, pokud jsou předmětem daně	0,10

Výsledek, který vyjde po výpočtu z druhé části tabulky se dále vynásobí koeficientem:

Koeficient	Počet obyvatel "od"	Počet obyvatel "do"
1,0	-	1.000
1,4	1.000	6.000
1,6	6.000	10.000
2,0	10.000	25.000
2,5	25.000	50.000
3,5	50.000	a více

Koeficient	Město
3,5	Františkovy Lázně, Luhačovice, Mariánské Lázně, Poděbrady
4,5	Praha

Poznámka: Obec může závaznou vyhláškou změnit stanovený koeficient.

Místní koeficient

Obec může obecně závaznou vyhláškou pro všechny nemovitosti na území celé obce stanovit jeden místní koeficient ve výši 2, 3, 4 nebo 5. Tímto koeficientem se vynásobí daňová povinnost poplatníka za jednotlivé druhy pozemků, staveb, samostatných nebytových prostorů a za byty, popřípadě jejich soubory.

Daň z nemovitostí - stavby

Předmět daně

Stavby, které se stávají předmětem daně, jsou umístěné na území České republiky a muselo na ně být vydáno kolaudační rozhodnutí dle uvedení v zákoně, způsobilé k užívání na základě oznámení stavebnímu úřadu, byty a nebytové prostory evidované v katastru nemovitostí.

Mezi předměty daně se nepočítají stavby, v kterých jsou umístěny byty nebo samostatné nebytové prostory, které jsou uvedeny v zákoně.

Poplatníci

Poplatníkem daně je vlastník stavby, bytu nebo samostatného nebytového prostoru. Výjimkou jsou stavby spravované Pozemkovým fondem ČR, Správou státních hmotných rezerv a další dle uvedení v zákoně.

Stejně jako u daně z pozemků, má-li více subjektů vlastnické právo, právo nájmu nebo právo trvalého užívání, musí daň všichni platit společně a nerozdílně.

Osvobození

Od daně ze staveb jsou osvobozeny stavby, které jsou ve vlastnictví státu, obce  (musí se stavba nalézat na katastrálním území obce), církve; obytné domy vrácené FO v restituci, a to až do r. 2007; novostavby obytných domů a bytů v nich, které jsou ve vlastnictví FO po dobu 15 let; stavby, které slouží k zlepšení životního prostředí a další stavby uvedené v zákoně.

Základ daně

Do základu daně se započítává výměra půdorysu nadzemní části stavby v m2.U bytů či samostatného prostoru se počítá z podlahové plochy bytu, a to také v m2. Rozměr se pak vynásobí koeficientem 1,2.

Sazba daně

Stavba, zastavěná plocha určená pro	Sazba daně
obytný dům	1Kč/m2
rodinné domy a individuální rekreaci	3 Kč/1m2
garáže vystavěné samostatně od obytných prostor	4 Kč/m2
zemědělskou prvovýrobu, lesní a vodní hospodářství	1 Kč/m2
průmysl, stavebnictví, dopravu, energetiku	5 Kč/m2
ostatní podnikatelskou činnost	10 Kč/m2
ostatní stavby	3 Kč/m2
ostatní samostatné nebytové prosory	1 Kč/m2

U obytných domů se sazba daně u jednotlivých podlaží zvyšuje o 0,75Kč za každý 1m2 zastavěné plochy. Jedná se o případy, kdy zastavěná plocha nadzemního podlaží přesahuje dvě třetiny celkové plochy. Ostatní ustanovení v zákoně.

V případě obytných domů, bytů a ostatních samostatných nebytových prostor se výsledek dále vynásobí koeficientem, uvedeným v tabulce:

Koeficient	Počet obyvatel "od"	Počet obyvatel "do"
1,0	-	1.000
1,4	1.000	6.000
1,6	6.000	10.000
2,0	10.000	25.000
2,5	25.000	50.000
3,5	50.000	a více
Koeficient	Město
3,5	Františkovy Lázně, Luhačovice, Mariánské Lázně, Poděbrady
4,5	Praha

Poznámka: Obec může závaznou vyhláškou změnit stanovený koeficient.

Místní koeficient

Obec může obecně závaznou vyhláškou pro všechny nemovitosti na území celé obce stanovit jeden místní koeficient ve výši 2, 3, 4 nebo 5. Tímto koeficientem se vynásobí daňová povinnost poplatníka za jednotlivé druhy pozemků, staveb, samostatných nebytových prostorů a za byty, popřípadě jejich soubory